Díky půjčovně obytných vozů Autopartner jsem měl možnost na pár dní vyzkoušet téměř novou (najeto pouhých 240km) obytnou dodávku VW Grand California 600. A protože je zážitků hodně, a tohle auto je v lecčems jiné, než běžné vestavby, rozdělím opět článek do několika dílů. V tom dnešním se podívám na podvozek – tedy VW Crafter.
Motorizace
Na úvod samozřejmě musí přijít suchá čísla. Bez toho by to nešlo. Narozdíl od konkurenčních Fiatů a Citroënů je tady situace poměrně jednoduchá. VW nabízí Grand Californii s jedinou motorizací – 130kw (177 koní). Ta je pak vždy spojena s 8st. automatickou převodovkou. A řeknu vám, že to jede fakt moc hezky. Akcelerace stačí na kdejaký slabší vůz a i přes výšku auta 3,1m se spotřeba pohybovala cca jen o 1 litr výše, než u našeho Ducata H2 se stanovou střechou s motorem 140k.
Výbava
Aby konkurence tlačila výchozí ceny svých modelů na co nejnižší úroveň (viz například můj članek Levné obytné dodávky aneb ceny „již od“), tak v základu často chybí řada věcí, které jsou v dnešní době v zásadě naprostou nezbytností. Člověk pak musí sahat po různých paketech za nemálo peněz, aby získal alespoň airbag spolujezdce nebo manuální klimatizaci.
VW se však ke svému obytnému modelu staví, řekněme, více jako k osobnímu autu. A tak zde najdeme v základu rovnou i airbag spolujedce, autorádio s dotykovým displejem, elektricky nastavitelná a vyhřívaná zpětná zrcátka, manuální klimatizaci, plnohodnotnou rezervu, nářadí a zvedák. Tohle všechno jsou prvky výbavy, které u jiných výrobců obytek v základní ceně často nenajdete. Touto optikou pak výchozí cena těsně nad 1.5 milionu Kč nemusí působit nijak přemrštěně.
Nicméně je fér říct, že seznam příplatkové výbavy je, jak už to u VW bývá, dloooooooouhý. A ceny jsou občas poměrně sebevědomé. A je také fér říct, že zapůjčené auto nebyl úplně základní ceníkový model…
Jízdní asistenti
Co mě na zapůjčené Grand Californii hodně baví, jsou jízdní asistenti. Hlídání jízdních pruhů, mrtvého úhlu, a adaptivní tempomat, to je prostě pro dálniční přesuny naprosto dokonalá kombinace. Na to se hodně snadno zvyká! Nutno ale říct, že po opuštění dálnice, na klikaté zvlněné okresce a při nárazovém bočním větru, jsem hodně rychle hledal, kde se hlídání jizdních pruhů vypíná.
Hodně příjemné pak bylo také parkování. Zadní kamera karavanistu dnes už neohromí, ale čidla hlídající okolí vozu nejen vzadu, ale i vpředu a na bocích, to už je jiná káva. Když připočtu automatickou převodovku, tak se mi s tím autem couvalo opravdu jak s osobákem (možná dokonce i o trochu lépe).
Kabina řidiče a spolujezdce
Přístrojová deska designově nijak nevyniká. Je to takový standardní VW styl – neurazí/nenadchne. Nicméně všechno je přehledné, dobře přístupné a snadno ovladatelné. Pro mě, který jezdí i s osobním autem z koncernu, znamenalo zvyknout si na Crafter ujet asi tak 5km.
Co vysoce hodnotím je pozice držáků na pití. Je krásně v levém (pro řidiče) a pravém (pro spolujezdce) rohu přístorojové desky, takže máte svou kávu vždy krásně po ruce. Lovit kelímek s pitím za jízdy dole u země, tak jak to má Fiat/Citroën, to ani nemá smysl komentovat. A nejhorší na tom je, že pozice drážků se ve Fiatu – zdá se – nemění ani pro nový modelový rok 2022.
Autorádio bylo vybaveno navigací a jak už je u VW zvykem, příkazy navigace se mohou zobrazovat i mezi budíky přístrojů. Tohle funguje dobře v osobním autě, ale u Craftera/Grand Californie jsem si na to nezvykl. Ono to je moc hezké, ale jak člověk sedí výš, tak pohled na přístrojový panel znamená dost velké přeostřování a vlastně i trochu pohyb hlavy. A to se tedy radši dívám přímo na rádio. Každopadáně – tady by Grand Californii hodně slušel head-up displej…
A pak jsou tu ještě sedačky. Ty také stojí za zmínku. Z designového pohledu nejsou nic moc – hlavová opěrka oddělená od opěradla se podle mě hodí do osobáku, ale ne do obytného auta. Stejně tak područky (na každé sedačce obě) působí trochu subtilnějším dojmem, než na jaký jsem zvyklý z Fiatu. Nutno ale říct, že tahle sedadla jsou nesmírně pohodlná. Jsou o něco tvrdší, než v Ducatu a přesto (nebo právě proto?) o dost pohodlnější. V zapůjčeném voze ještě byla jako třešínka na dortu elektricky nastavitelná bederní opěrka. V těchto sedadlech si dovedu představit celodenní přesun s minimální únavou těla.
Jízdní dojmy
Jen co jsem opustil brány půjčovny Autopartner, pochopil jsem, že s tímhle autem budeme velcí kamarádi. Na obytnou dodávku nezvykle silný motor, k tomu automatická převodovka a (pro mě) velice příjemně naposilované řízení. Nebýt nárazového bočního větru, i bych zapomněl na to, že řídím auto s výškou přes tři metry.
Další a další ujeté kilometry mě jen utvrzují v tom, že s tímhle autem se jezdí fakt parádně. Velice dobře odhlučněný motor a na takto vysokou stavbu překvapivě nízká úroveň aerodynamického hluku i při rychlostech kolem 130km/h.
Jaký tedy VW Crafter jako základ je?
Jedním slovem – parádní. Musím říct, že po celou dobu mě tohle auto strašně bavilo. S oblibou říkám, že mám rád vestavby z toho důvodu, že se v nich jezdí skoro jako v osobním autě. O Crafteru/Grand Californii to platí dvojnásob.
Podvozek jsem, jak tak koukám, vychválil až až. Jak obstojí vestavba samotná? Na to se podíváme příště (VW Grand California 600 – díl 2 – vestavba)…
