Podzimní prázdniny jsme si mohli díky společnosti AutoPartner PLUS užít ve společnosti zajímavého obytného auta. Jednalo se o polointegrovaný Sunlight V60 Adventure Edition (2021). Proč nám přišel tak výjimečný? Jednoznačně pro to, že jeho rozměry se nijak výrazně neliší od velikosti standardní obytné vestavby o délce šesti metrů. Jak si Sunlight V60 vedl? Nebudu vás napínat – tento kompaktní polointegrál nás velice mile překvapil!
Auto samotné jsem již představoval v samostatném článku (Sunlight V60 Adventure Edition – představení a první dojmy), a tak se dnes více zaměřím na detailnější popis vozu a praktické zkušenosti s ním.
Jízda
Než se vrhneme na bydlení, pojďme věnovat na úvod pár slov jízdě s tímto autem. Jeden z důvodů, proč si lidé pořizují obytné dodávky, jsou jízdní vlastnosti. Takové vozy se totiž řídí a parkují téměř jako osobní vozy, a to motivuje kde koho k volbě právě vestavby. Na tuhle notu hraje i Sunlight u modelu V60.
Rozdíl při řízení nebo parkování ve srovnání s vestavbou není vlastně žádný. I když možná mě napadá jeden, a ten hraje do karet Sunlightu. Model V60 má, i přes svou délku necelých 6m, kratší rozvor náprav, než srovnatelně dlouhá obytná dodávka. Díky tomu se s vozem o něco lépe manévruje v ostrých zatáčkách, protože zadní náprava více kopíruje trasu vytyčenou předními koly. Za těch pět dní, co jsme auto měli půjčené, jsem to ocenil hned několikrát.
Jak už jsem psal v prvních dojmech, testovaný vůz byl postaven na Citroënu se 165k motorem. Ten s autem velice statečně „cvičil“ a díky tomu byla jízda více než srovnatelná s obytnou dodávkou. Co se týče spotřeby, s autem jsme najeli cca 450km, z čehož přibližně polovina byly dálnice, kde jsme tvrdošíjně dodržovali rychlostní limit 130km/h. Zbytek tvořily převážně horské silnice. Výsledkem byla průměrná spotřeba 10,4l na 100km, což s ohledem na časté využívání dynamiky vozu není nic tragického.
Pokud tedy shrneme jízdní dojmy, Sunlight se naprosto vyrovná obytné dodávce a díky kratšímu rozvoru bych řekl, že ji dokonce o něco předčí. A to nemluvím o výborném 165k motoru od Citroënu, který je nejen výkonný, ale i poměrně dobře (s ohledem na Fiat/Citroën) odhlučněný.
Komfort bydlení
Na úvod k bydlení musím zopakovat to, co jsem již zmínil v prvních dojmech. Těch 9cm šířky navíc, v porovnání s „plechovou“ vestavbou, je v interiéru neskutečně znát. Obývací prostor vozu je velice vzdušný, což zdůraznila jako pozitivum i Vanistka ve svém závěrečném hodnocení.
Druhá věc, kterou si dovolím opět zdůraznit, je tepelná pohoda uvnitř vozu. Sendvičová konstrukce celé obytné nástavby izoluje prostě o dost lépe, než průměrně zpracovaná izolace naší vestavby. V praxi to znamená, že není tak znatelný rozdíl teplot u země a v horní části obytného prostoru (rozuměj – není taková zima na nohy). To je dáno více faktory.
První už jsem zmínil, a to je materiál, ze kterého je postavena nástavba. Druhým je omezený počet otvorů v nástavbě, kdy obytné dodávky mají rozměrné a hůře těsnící posuvné a zadní křídlové dveře, zatímco Sunlight je vybaven úzkými dveřmi běžnými pro obytné vozy. Třetí skutečností pak jsou chytře vyvedené výdechy teplého vzduchu v podlaze. Nachází se hned za otočnými sedačkami a teplý vzduch směřují šikmo dovnitř do obytného prostoru. To znamená, že se studený vzduch z kabiny (která je jedním z nejslabších míst z pohledu izolace) ohřívá ještě předtím, než má šanci ochladit prostor u podlahy.
Když už jsme u topení a tepelné pohody, tak ještě jedna zkušenost. Jak už to tak bývá, poslední noc ve 3 hodiny ráno došel plyn. Bylo tedy nutné přepojit přívod na druhou lahev (auto nebylo vybaveno duocontrolem). Velmi jsem ocenil, že plynové lahve jsou umístěné v odděleném boxu (za levým zadním kolem). Jednak jsou tak poměrně dobře přístupné, ale hlavně při výměně nevyvětráte všechno teplo z obytné části, jak tomu bývá u dodávek, kde je potřeba otevřít celé zadní křídlové dveře.
Úložné prostory
Sunlight V60 je svou konstrukcí standardní polointegrovaný vůz, a tak je vybaven opravdovou garáží, jak ji známe z běžných obytných aut. Pár rozměrných dveří (na každé straně vozu jedny) zajistí pohodlný přístup do prostoru, kam lze uložit leccos. Od dlouhých předmětů typu lyže, přes kempingové vybavení, až po kočárek, dětské sedačky či možná i nějaké to kolo (i když „náš“ Sunlight byl vybaven zadním nosičem na tři kola).
Mnohem zajímavější jsou ale vnitřní úložné prostory. Ty jsou navržené, stejně jako celý vůz, primárně pro 2 (maximálně 3) osoby. Ale to neznamená, že jsou snad nouzové nebo omezené. Zejména skříň pod zadní postelí je naprosto bezedná a kromě toho i docela prakticky uspořádaná. Nabízí šatní tyč, poličky a velkou a hlubokou polici. Tím, že je přístupná hned vedle kuchyňského bloku, rozhodně může posloužit z části i jako spižírna.
Naprosto dokonalou věcí, kterou jsme si vyloženě užívali, bylo malé sedátko hned vpravo za vchodovými dveřmi. Ne snad proto, že bychom si museli při obouvání sedat (i když na obouvání dětí to je skutečně parádní), ale hlavně s ohledem na úložný prostor pod ním. Ten totiž pojme nejeden pár i rozměrných dospělých turistických bot a místo na další obuv ještě zbyde. A umístění je přesně tam, kde ho potřebujete. Na tohle má odpověď skutečně málo která obytná dodávka.
Průběžné hodnocení
Polointegrovaný obytný vůz Sunlight V60 Adventure Edition mě svými jízdními vlastnostmi hodně mile překvapil. Zejména 165k motor Citroën mi přijde svým projevem jako velmi povedený. Co se týče tepelného komfortu, tak ten jsem už zmiňoval v prvních dojmech. Po pár dalších dnech musím říct, že být zaměřený primárně na zimní radovánky, váhal bych, zda nejít raději cestou malého polointegrálu, jako je Sunlight, spíše než cestou vestavby. Tepelný komfort a k tomu úložný prostor včetně plynových lahví přístupný bez nutnosti otevírat rozměrné dveře vyhřátého interiéru, to jsou poměrně zásadní argumenty.
Příště se podíváme na další aspekty bydlení, jako je vaření, spaní, nebo posezení v předním salónu. A samozřejmě nebude chybět hodnocení Vanistky a dětí.
