Dovolená v Polsku aneb po stopách gotických zámků – část 1

Polsko, ač náš blízký soused, bylo pro nás dlouhou dobu zemí neprobádanou. Letos ale padlo rozhodnutí – bude to dovolená v Polsku. Rozhodli jsme se věnovat bezmála 14 dní poznávání zejména (ale nejen) historie této země. Navštívili jsme sedm gotických zámků a nahlédli maličko do pohnutých dějin našeho severního souseda.

Proč právě dovolená v Polsku?

Čím jsme starší, tím více nás kromě krás přírody začíná zajímat i historie. Ne že bychom byli nějak speciálně zapálenými fanoušky hodin dějepisu, ale jak se postupem času vyvíjel svět, a zejména naše nejbližší okolí, je nejen extrémně zajímavé, ale tak nějak to patří i k všeobecnému rozhledu. A pojďme si říct hned na úvod upřímně, že o dějinách dnešního Polska jsme toho věděli pramálo. Naše letošní cesta po stopách gotických zámků Polska nám ukázala, jak nelehkou historií si naši severní sousedé prošli.

Poznat celý vývoj této země za pár dní samozřejmě nelze, a tak jsme museli vybírat. Silnou stopu na území dnešního Polska zanechal zejména v období gotiky Řád německých rytířů. Dnes se můžeme díky tomu (a tedy i díky enormní péči památkářů a restaurátorů – o tom ještě později) kochat řadou více či méně dochovaných gotických zámků. A ty se právě staly cílem našeho letošního putování. 

Péče o památky

Ještě než vám představím jednotlivá místa, která jsme navštívili, tak se musím podělit asi o nejsilnější zážitek naší cesty. Ten se totiž jako ona pověstná červená nit táhl přes všechna místa, která jsme viděli. Je jím péče o památky, úcta k historii a naprosto neuvěřitelné úsilí, které muselo být vynaloženo na obnovu památek po druhé světové válce.

Je to právě druhá světová válka, která si vybrala obrovskou daň v podobě zničených měst a památek. Řada z nich doslova povstala z popela a musela projít pracnými, zdlouhavými a nákladnými restaurátorskými procesy. Díky tomu jsme tak dnes mohli obdivovat jejich krásu a majestátnost, často však bohužel v kulisách měst poznamenaných socialistickou výstavbou. Jenže… ono i tohle je prostě součást našich dějin. A jakkoli nám panelový dům v bezprostřední blízkosti středověkého opevnění přijde bizarní, je to vlastně ukázka a památka toho, jak jsme si svého času historického odkazu (ne)vážili.

Ale nezdržujme se už dlouhými úvody a pojďme na naši cestu.

První zastávka – Ostróda

Přespali jsme v krásném terasovitém kempu Tarasy Katno (viz mapa níže) v bezprostřední blízkosti jednoho z mazurských jezer. Do Ostródy je to pak už jen pár kilometrů a užili jsme si i nějaké to koupání. 🙂 

Zámek v městečku Ostróda nás upřímně na první pohled úplně neohromil ani svou velikostí ani majestátem. Ale to jen do okamžiku, než jsme se dozvěděli více o jeho historii. Ta sahá až do poloviny 13. století a nechybí v ní například ani pobyt samotného Napoleona Bonaparte. Ten zde pobýval v roce 1807, kdy se právě zde rozhodl odpočívat po vyčerpávající bitvě u pruské Iławy (Deutsch Eylau) – nyní se nachází v současné Kaliningradské oblasti.

Kromě samotného zámku je ale v Ostródě i velice hezká promenáda u jezera. Pokud zaparkujete stejně jako my na parkovišti u amfiteátru (mapa), tak právě tudy budete procházet směrem k zámku.

Bonus – Olsztyn a Lidzbark Warmiński

Pokud se už budete stavovat v Ostródě a budete si chtít doplnit gotické poznávání Polska, pak možná zvažte ještě návštěvu nedalekého zámku Olsztyn. Je to jen 40 minut cesty od Ostródy (asi 30 minut z kempu) východním směrem. A pokud se budete chtít podívat ještě blíže k hranicím Kaliningradské oblasti, když už budete nedaleko, tak přidejte ještě zastávku na zámku Lidzbark Wamiński.

Olsztyn

Zámek Olsztyn je v současné době domovem muzea Warmia a Mazury, největšího muzea ve Varmijsko-mazurském vojvodství. Olsztyn je jeden ze čtyř dochovaných gotických hradů ve Varmii. Stavba začala v roce 1346 a zajímavostí je, že v letech 1516–1519 a 1520–1521 zde sloužil Mikuláš Koperník jako správce majetku kapituly a rovněž na samotném hradě sídlil. Jeden z nejcennějších zámeckých artefaktů je astronomická tabulka, kterou vyrobil právě sám Mikuláš Koperník. Tento nástroj umožnil následně astronomovi určit jarní rovnodennost roku 1517.

Lidzbark Warmiński

Tento gotický zámek byl vystavěn v druhé polovině 14. století. Byl historickým sídlem varmijských biskupů a centrem světských i církevních autorit ve Varmijské diecézi. Až do poloviny 18. století se pak Lidzbark Warmiński stává útočištěm těch nejvýznamnějších nositelů polské kultury. Jedním z významných obyvatel se stal také Mikuláš Koperník, který zde pobýval a působil osm let. Konec slávy zámku přinesl až rok 1772, kdy byl Varmijský region připojen k Prusku. Bez zajímavosti rozhodně není, že v roce 2018 byl prezidentem Polské republiky prohlášen za významnou historickou památku.

Druhá zastávka – Kwidzyn

Po prohlídce Ostródy jsme se vypravili směrem Kwidzyn. Města jsou od sebe vzdálena přibližně 90km, ale přejezd je úplně v pohodě – v Polsku se jezdí fakt dobře. Tady jsme hledali místo k přenocování tak dlouho, až jsme se rozhodli pro to nejkrásnější – přímo pod zámkem. Energie tohoto místa je tu cítit snad na každém centimetru – i Vanistka říkala, že se jí tu spalo nejlépe z celé cesty. No a děti také nadšené, protože na ploše pod zámkem byly zrovna nafukovací skákací hrady. 🙂

Druhý den jsme šli na prohlídku samotného zámku Kwidzyn, jehož majestát jsme obdivovali už předchozí večer po příjezdu. Tenhle zámek je naprosto úchvatný! Na první pohled zaujme vysoká věž, bezprostředně navazující katedrála svatého Jana Evangelisty a… záchody. Ta 55 metrů vysoká věž spojená se zámkem mostem, byla v minulosti skutečně používána jako toalety. Říká se, že Kwidzyn je zámkem s největšími záchody na světě. 🙂

Zámek založil v roce 1232 Řád německých rytířů a v dnešní době je v zámeckých prostorách muzeum. Obecně zámecká muzea považuji spíše za nudnější, ale to na zámku Kwidzyn je velmi povedené. Kromě samotné historie zámku, funkcí jednotlivých jeho částí, jejich vývoji a podobně, vás velmi nenásilnou a přátelskou formou seznámí i s běžným životem v té době. Třešničkou na dortu je moc pěkně vyvedené přírodovědné muzeum v nejvyšších patrech budovy. Například ukázka nočního života v lese v podobě diorama přes polovinu místnosti, to se jen tak nevidí.

Kwidzyn na svých cestách rozhodně nevynechejte!

Třetí zastávka – Sztum

Kwidzyn nás zaujal opravdu na dlouho, a tak až v odpoledních hodinách přijíždíme na zámek Sztum. Je to slabá půlhodinka cesty a parkovat se dá na parkovišti v bezprostřední blízkosti památky. 

Tenhle zámek, nebo na první pohled spíše tvrz, postavil Řád německých rytířů strategicky na úžině mezi dvěma jezery. První písemné zmínky se datují opět do poloviny 13. století. V muzeu jsme se dozvěděli leccos o historii polského území a jeho uspořádání od 15. století až do doby před koncem první světové války.

Nejzajímavější část se ale týkala výstavby cihlových hradů. Ta zaujala i naše děti. A tak zatímco my jsme se vzdělávali ohledně různých způsobů vázání cihlového zdiva, děti se vrhly do hromady molitanových cihel a až do zavíračky stavěly svá opevnění. 🙂

Závěr první části

Po prohlídce zámku Sztum jsme se už začali pomalu přesouvat směr Malbork. Tenhle epický UNESCO chráněný hradní komplex, největší gotický cihlový hrad světa, si ale necháme až na příště.

Úkol spolufinancovaný z prostředků Warmińsko-Mazurského vojvodství a Pomořanskou vojvodskou samosprávou.