Nedávno jsem se podělil o pár tipů kam na Šumavu obytňákem primárně v okolí lipenské přehrady. Slíbil jsem pokračování, které nás provede spíše západní částí tohoto národního parku. Dnes se podíváme na trasu, kterou jsem absolvoval na elektro skládačce Tern Vektron Q9. Nicméně není problém se na podobnou trasu vydat právě i s obytným autem. Takže Šumava obytňákem (nebo i bez) část 2 je tady.
Kde přespat?
Naše cesta vedla z Prášil, přes Kvildu, až do Nového Údolí a dále do Německa do obce Haidmühle. My, na kolech, využívali pohostinnosti místních turistických ubytoven případně pokojů v soukromí. Jet obytným autem, rozhodně bych vyzkoušel nové karavanové stání přímo v obci Kvilda případně to na Modravě. Bez servisu by pak šlo určitě využít třeba oblíbené modravské parkoviště. Kdo by chtěl jet v opačném směru, zaparkovat lze i bezprostředně za hranicemi na německé straně u Nového Údolí. Možností není úplně málo.
If you see this after your page is loaded completely, leafletJS files are missing.
Vyhlídka Zelená Hora, rozhledna Poledník, Tříjezerní slať
Výlet byl tentokrát bez obytky, takže jsme museli využít místních ubytování. V Prášilech nás pohostila turistická ubytovna. První úsek nás vedl krásnými lesy na Modravu. Na začátku člověka trochu zmůže úvodní stoupání, ale odměnou je například vyhlídka Zelená Hora. Kdo se bude cítit plný sil, tak může po cestě na Modravu udělat krátkou zajížďku na rozhlednu Poledník. To rozhodně doporučuji. Ale pokud nemáte elektrokolo nebo solidní fyzičku, tak počítejte s tím, že budete trochu lapat po dechu.
Dalším zastavením může být Tříjezerní slať. Na tu je potřeba si taky trochu vyšlápnout do kopce, ale na rozdíl od Poledníku je zde poměrně kvalitní asfalt, a tak lze poměrně prudké stoupání trochu snáze zvládnout.
Pak už nás přivítala Modrava. Tady jsme se zastavili v mé oblíbené restauraci U všech kukaček, která je provozovaná jako součást rodinného hotelu Mádr.
Březník
Posilněni dobrým obědem jsme pokračovali na Březník. V podstatě celou cestu z Modravy jedete do mírného kopce. Ale většinu času je tak mírný, že to možná ani nepostřehnete. Já, i když na elektro skládačce, jsem celou tuhle trasu absolvoval bez jakékoli elektrické pomoci. Odměnou je řada výhledů a na konci, po trochu strmějším stoupání, občerstvení.
Pramen Vltavy
Z Březníku jsme pokračovali dolů až na pramen Vltavy. To byla taková naše finální zastávka ještě předtím, než jsme se pustili do závěrečného sjezdu na Kvildu. Tam už na nás čekala další turistická ubytovna. Krásný retro zážitek – podle mě se tady od 80. let vůbec nic nezměnilo. 🙂
Závěrem
Příště se podíváme na další část našeho Šumavského cyklo putování. Konkrétně na trasu Kvilda – Nové Údolí – Haidmühle.