Oybin a trojmezí aneb poznáváme severní pohraničí obytným vozem

Je tomu přesně dva roky, co jsme se na začátku pandemie uchýlili do malebného městečka Krompach v Lužických horách. Trávili jsme hodně času na procházkách, neboť tehdy počasí skutečně přálo. Při jedné takové nám do oka padl hrad a klášter Oybin, na který jsme závistivě koukali přes tehdy uzavřené hranice. Dva roky uplynuly jako voda a my jsme se sem, v souladu s tehdejším slibem, vypravili. Jako další cíl jsme přidali ještě Česko-Polsko-Německé trojmezí, a tak se zrodil další z fantastických výletů.

Kde přespat v autě?

Stejně jako u řady ostatních výletů byla i tentokrát součástí plánování aplikace Park4Night. Vytipovali jsme si místo přímo v lázeňském městečku Oybin. Aplikace slibovala bezplatné štěrkové parkoviště nedaleko centra obce (50°50’21.266″N, 14°44’24.766″E). To jsme sice úspěšně nalezli, ale nakonec jej nepoužili. Z jedné strany byl vjezd zahrazen závorou a z druhé strany byl umístěn zákaz vjezdu a hned vedle něj byla závora připravená k uzavření. Nechtěli jsme riskovat, a tak jsme hledali dále.

Jako alternativu jsme našli přímo hlavní parkoviště v centru obce (50°50’29.070″N, 14°44’38.053″E). Tady by to s naší vestavbou mohlo projít (parkovací místa zde rozměrově odpovídají pouze osobním vozům), ale přiznám se, že se mi zde také úplně nechtělo přespávat. Úplné centrum obce mě nijak zvlášť nelákalo a k tomu zde denní parkování stojí 10€ (cena za bus nebo karavan).

Do třetice všeho dobrého. A tak jsme zvolili přesun na bezplatné parkoviště k nádraží Bertsdorf (50°52’11.287″N, 14°44’49.562″E). A byla to volba naprosto parádní. Jednak jsme na příjemném malém parkovišti nenocovali sami a pak jsme mohli další den využít místní úzkokolejku pro výlet na Oybin. A bonusem navíc jsou docela použitelné toalety hned v domku na parkovišti. A pokud zde budete v teplejším období, tak je ještě v dochozí vzdálenosti krásné venkovní koupaliště!

Trojmezí

Těsně před hranicemi s Polskem jsme zastavili na rozlehlém parkovišti u přírodního koupaliště/jezera Kristýna. Nutno říct, že jezero nás svou krásou a i doplňkovými službami (samozřejmě, že mimo sezónu až na čestnou výjimku zavřenými) naprosto uchvátilo. Sem se rozhodně musíme v teplejších dnech vrátit. Koupání a paddle board tady budou jednoznačně parádní.

Šli jsme nenáročnou procházkou kolem jezera, podél hraniční řeky Lužické Nisy, až k cíli – Česko-Německo-Polskému trojmezí. Na tomto bodě, přesně uprostřed soutoku řeky a Oldřichovského potoka, se stýkají hranice tří států. Celá cesta vede víceméně po cyklostezce, takže kočárky, inline brusle, kola, odrážedla, koloběžky… …cokoli takového zde rozhodně užijete.

Hrad a klášter Oybin

Hlavním cílem naší cesty byl ale Oybin. Než jsme se ale vydali kochat hradem, užili jsme si cestu místní uzkokolejnou železnicí. Ta slibuje zážitky s parními lokomotivami, ale mimo sezónu a ve všední den jsme se museli spokojit pouze s dieselovou variantou. Na zážitku to ale nijak zvlášť neubralo. Nádherně udržovaná nádraží, perony, zachovalé vagony… Pro každého fanouška železnice povinnost! Pro ostatní rozhodně nezvyklý zážitek.

Vystupujeme z vláčku a hned nás zaujme stylově pojaté dětské hřiště. To kopíruje několik posledních vlakových zastávek a je celé vyvedené v železničním stylu. Moc zajímavé a pro děti určitě atraktivní.

Teď už ale na hrad. Procházíme centrem lázeňského městečka a ani ne za cca dvacet minut stojíme u vstupu do hradu. Komplex zahrnuje hrad, klášter a vlastně i procházku po pískovcových skalách, na kterých jsou stavby umístěny. Za mě jednoznačně zvítězil klášter. Nebi otevřená hlavní chrámová loď je prostě impozantní…

Jinak celkově nás docela překvapila velikost areálu. Dvě hodiny utekly jako nic.

Pískovcové skály

Pro koho by byla návštěva hradního komplexu málo, nebo se chce zdržet o něco déle, rozhodně stojí za návštěvu i místní pískovcové skály. My jsme se vydali jen nedaleko na cca hodinovou vycházku. Dá se ale udělat delší okruh, kde nebudete obdivovat pouze skalní stěny, ale i výhledy do kraje.

Závěrem – doporučujeme!

V této lokalitě je toho k vidění opravdu spousta. My zde byli vlastně jen dva dny a za ty jsme tu nestihli zdaleka všechno. Ale tohle místo rozhodně s klidným svědomím doporučím. My jsme si to tu náramně užili.