To takhle jednou se synem hrajete kvarteto „Rozhledny v ČR“ a zároveň přemýšlíte, kam o víkendu na výlet. A ejhle, nápad: „Pojeďme se na některou z nich vypravit!“ Nejprve vyřadit ty již navštívené, potom zvážit vzdálenost, a máme cíl! Rozhledna Kaňk, Kutná Hora. Teď už jen najít vhodné útočiště na přespání a jede se…
Kemp Barbora – kemp v centru dění
Tentokrát jsme sáhli po kempu, a to konkrétně po kempu Barbora, který se nachází víceméně v centru Kutné Hory. A když myslím v centru, tak fakt v centru. Je to lehounce přes 1km k Chrámu svaté Barbory. S obytným autem nebo přívěsem už nemůžete spát blíž.
Kemp je čerstvě po rekonstrukci, provozovaný novými majiteli. Elektrické přípojky u všech stání jsou samozřejmostí, čisté a vybavené sociální zázemí, kuchyňka i možnost využít pračku. Co je ale pro obytkáře asi nejdůležitější, je plnohodnotné servisní zázemí – pěkně vyvedená výpusť na šedou vodu, výlevka na chemické WC a samozřejmě zdroj pitné vody. Pokud pojedete pouze kolem, i tak může být důvod kemp navštívit – za poplatek máte totiž možnost využít pouze servisní zázemí bez nutnosti se ubytovávat.
If you see this after your page is loaded completely, leafletJS files are missing.
Rozhledna Kaňk
Naším primárním cílem byla rozhledna Kaňk. Původně jsem plánoval lenivou variantu – dojet až na místo autem. Ale syn mě mile překvapil – chtěl si udělat dlouhou procházku. A tak jsme tedy změnili plány. Zakotvili jsme rovnou v kempu, dali si oběd, a vyrazili směr rozhledna pěšky.
Cesta vede přes polovinu trasy zástavbou, takže – až na vodníka v nepříliš čistém rybníčku (požární nádrži?) – si v této části výletu nic moc neužijete. To se trochu mění, jakmile opustíte město. Člověk se ocitne uprostřed pastvin, kde není výjimkou, že sedíte na lavičce a za vašimi zády se prohání zajíci. Poslední část cesty pak vede po nefrekventované silnici až k rozhledně.
Ta byla bohužel vzhledem ke Covid situaci zavřená, stejně jako přílehlá restaurace Havířská bouda. Ale za plného provozu se musí jednat o velice atraktivní místo. Dětské hřiště, restaurace s terasou a vyhlídková věž… No nic, alespoň o důvod víc se sem někdy vrátit.
Národní přírodní památka Kaňk
Nahoře jsme se rozhodli udělat hezký okruh a podívat se i na kutnohorskou „klasiku“ – tzn. Unesco chráněné památky. Nejvýhodnější cesta vedla naučnou stezkou Stříbrná stezka, která nás zavedla do oblasti národní přírodní památky Kaňk. Uprostřed lesa z ničeho nic skalní vyhlídka a k tomu pár informačních tabulí, které vám lépe než já řeknou, o čem to je. 🙂
Pár minut chůze a je tu vyhlášená kostnice v Sedlci u Kutné Hory. Vzhledem k věku mého syna se spokojíme s obhlídkou informační tabule a dáváme přednost cukrárně naproti. Zmrzlina a dobrá káva nám dodává energii a zakoupený drobný suvenýr fantastickou náladu (proč suvenýry jsem psal v nedávném článku o tom, proč tak rádi cestujeme s dětmi).
Kutná Hora jak ji všichni známe
Pár kroků a jsme před fantastickou Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Ta je bohužel tak trochu v zajetí hlavního silničního průtahu městem, muzeem tabáku a areálem výrobce cigaret. To jí ale neubírá na majestátnosti.
Pokračujeme po nové cyklo- a pěší stezce podél železniční trati směr centrum měst. Očividně ještě lehce ve výstavbě, ale už teď zaujmou vkusná dřevěná posezení okolo stromů u vody, a když kolem projede zrovna lokálka (jako že my jsme to štěstí měli), tak je úsměv na tváři nejen dětí zaručen.
Za kutnohorským nádražím stoupáme do centra a naším cílem je Chrám svaté Barbory. Klasické dětské „Už tam budem?“ nahrazuje syn dotazem „Tohle je Barbora?“ při pohledu na libovolnou (nejen) kostelní věž. Netrvá dlouho a můžu mu konečně dát kladnou odpověď.
Závěrem – doporučujeme!
Pak už jen pár set metrů a jsme zpátky v kempu. Ta jeho poloha je vážně parádní! Tenhle výlet se opravdu vydařil a byl o to zajímavější, že primárním cílem nebyla ona kutnohorská „Unesco klasika“ (jakkoli má můj neskonalý obdiv), ale něco úplně jiného. Společný zážitek se synem, který konec dne dovedl z mého pohledu k dokonalosti. Ve svém turistickém deníku si totiž k dnešnímu výletu poznamenal nejvyšší hodnocení a řekl „Táto, kdyby tam byl ještě lepší smajlík, tak ho určitě vyberu!“.
